Města, jejichž roční spotřeba energií překračuje zákonem stanovenou hranici, jsou povinná nechávat si periodicky zpracovat energetický audit. Ten pro Mnichovo Hradiště v loňském roce vytvářela společnost Porsenna Energy. Výsledkem je obsáhlý materiál, který hodnotí hospodaření města na poli energetiky, energetickou náročnost městských objektů a rovněž přináší návrhy, kde a jakým způsobem ušetřit nejefektivněji.

Detailněji se audit zaměřil na desítku objektů: budovy obou základních škol zřizovaných městem, městský úřad, komunitní centrum nebo bytové domy v majetku města. Ve všech těchto případech porovnával spotřebu energií v přepočtu na metr čtvereční podlahové plochy a na metr krychlový vnitřních prostor. Výsledkem je index hospodárnosti jednotlivých budov. Rovněž se zaměřil na veřejné osvětlení. Naopak tolik se nezabýval budovami základní umělecké školy a sportovní haly Bios, v jejichž případě se snížením energetické náročnosti počítají projekty rekonstrukce a modernizace, které město již připravuje.

Závěry jsou jednoznačné. Největší úspory za cenu nejmenších nákladů je město schopno dosáhnout výměnou svítidel veřejného osvětlení za LED či instalací fotovoltaických elektráren na střechy vybraných objektů.

Výměnu svítidel město zahájilo již v roce 2024, kdy správce veřejného osvětlení vyměnil skoro 40 % z celkového počtu 1577 svítidel. Město by v tomto procesu rádo pokračovalo, ideálně s pomocí dotací. Aktuálně se čeká, zda stát nenavýší objem peněz alokovaný právě na modernizaci veřejného osvětlení. V aktuální výzvě se totiž na Mnichovo Hradiště nedostalo.

"Co se týče fotovoltaiky, návrh počítá s instalací čtyř až pěti elektráren, například na střechách škol nebo na části střechy městského úřadu orientované do vnitrobloku, s celkovým výkonem až 160 kWh. Jednotlivá řešení nyní prověříme," komentuje místostarosta Jan Mareš.

Audit rovněž konstatuje, že se město před devíti lety vydalo správnou cestou, když začalo vytápění městských objektů řešit metodou EPC, tedy dálkově řízeného vytápění s garantovanými náklady. U nejméně hospodárných objektů, kde tato metoda ještě využívána není, nyní město zváží její implementaci, případně zateplení či již zmíněnou instalaci fotovoltaiky. V souvislosti s auditem došlo také k posouzení parametrů jističů.

Realizací navržených opatření, jejichž investiční náročnost by se v součtu pohybovala kolem 26 milionů Kč, by město dosáhlo roční úspory energií v hodnotě 1,8 milionu Kč. V případě, že by se dařilo na implementaci návrhů získávat dotační podporu, vynaložené investiční náklady by se městu vrátily v horizontu 5-6 let.

Roční náklady města na elektřinu činí 9 milionů Kč, za teplo město vynaloží 7,5 milionu Kč, za zemní plyn 900 tisíc Kč.