Mnichovo Hradiště bude mít na podzim nového starostu. Jiří Plíhal, který stojí v čele města od října 2022, mandát neobhajuje. Jak hodnotí své působení na radnici? Na které projekty je hrdý? Co plánuje před koncem funkčního období ještě stihnout dokončit? A jaké plány má do budoucna?
 

Pane starosto, jak probíhalo vaše rozhodování, zda se znovu ucházet o post starosty? Váhal jste?
Řekněme, že jsem k tomu směřoval delší dobu. Za posledních třicet let jsem relativně na plný plyn žil v manažerských pozicích a tu pomyslnou baterku jsem dost často vybil až na úplnou nulu. Skončilo to i nějakými zdravotními komplikacemi. Cítím, že je potřeba baterky opět dobít. Zároveň myslím, že je na místě přenechat prostor jiným, kteří budou schopni dávat městu tolik času, kolik by potřebovalo.

Když se ohlédnete za těmi posledními čtyřmi roky, jak hodnotíte své působení na radnici?
Bylo to nesmírně zajímavé období. Spousta zkušeností. A myslím, že se toho i mnoho podařilo. Udrželi jsme kontinuitu, dotáhli rozpracované akce, jako třeba proměnu náměstí, ulice Víta Nejedlého nebo budovy Klubu, rozběhli nové a pro naše pokračovatele toho nemálo připravili. Těší mě také, že jsem během své působeník jednacímu stolu dostal i lidi, kteří donedávna s městem tak docela nespolupracovali...

V jakém stavu budete Hradiště předávat?
Na účtech máme sto milionů, takže finančně je Hradiště zdravé město. Máme připravený zásobník velkých investic, naši nástupci tak nebudou muset příští roky trávit jen projektováním, ale rovnou můžou začít konkrétní věci budovat. Připravujeme strategický plán, který stojí na faktech a tvrdých datech, takže máme i jasnou vizi, kam by město mělo směřovat, což je zcela zásadní. Díky tomu, že strategie stojí na robustním datovém základě, neočekávám, že by se od ní nové vedení významně odklonilo. Víme, a data to potvrzují, že potřebujeme řešit školy, bydlení, že potřebujeme zapracovat v oblasti sociálních služeb nebo na podpoře místní ekonomiky... To nejsou témata, která by najednou spadla z nebe.

Během vašeho starostování byla dokončena revitalizace náměstí, lávka přes dálnici na Horku, rekonstrukce Klubu, kde sídlí kultura, ale také revitalizace celé řady ulic. Těší vás pomyšlení na některý zdárně zakončený projekt víc než na jiné?
Vzpomínám si, když jsem poprvé slyšel o lávce přes dálnici. Říkal jsem si, proč bychom se do takové stavby za tolik peněz měli pouštět. A pak, když na hotové lávce stojíte, prostě víte proč... Osobně mám velkou radost z jednoho mnohem menšího projektu, u něhož jsem byl od samého začátku. Jde o nové dětské oddělení městské knihovny za asi šest milionů Kč. Někdejšího nájemce bytu nad knihovnou jsem pomáhal přesvědčit, aby se po letech vystěhoval, byl jsem u projekčních příprav a teď se těším, až nové prostory 7. září slavnostně otevřeme. Naše skvělé knihovnice připravují pro děti spoustu krásných akcí, nyní k tomu budou mít odpovídající zázemí.

Velkou otázkou, kterou dosluhující zastupitelstvo přenechalo tomu příštímu, je budoucnost Haškova, kde se už léta jedná o průmyslové výstavbě. Jak se na tuto věc díváte vy?
Pragmaticky. Jde o jediné místo, kde v Hradišti může vzniknout nějaká významnější zaměstnanost. A to je žádoucí – potřebujeme udržet Hradišťáky tady, aby za prací neodjížděli v takové míře mimo město, protože to má dalekosáhlé dopady do lokální ekonomiky a nabídky služeb. Výstavbu v Haškově se musíme snažit ovlivnt tak, abychom sem dostali takový průmysl, který přinese co nejméně negativních dopadů a se kterým se dovedeme ztotožnit. Územní plán s průmyslovým využitím této lokality počítá, máme zpracovanou studii, která poměrně striktně říká, co v lokalitě může vyrůst a co ne, zároveň máme jako město nástroje, kterými můžeme ovlivnit, co na místě vznikne.

Máte pro vašeho nástupce nějakou radu nebo doporučení?
Poradil bych, aby se obrnil obroskou trpělivostí. Starostování je nádherná práce, ale samozřejmě ne každý reaguje na všechno pozitivně. Někdy oprávněně, někdy z neznalosti, dnes je navíc velmi jednoduché vzít telefon nebo se přihlásit na sociální sítě a hned si postěžovat. Člověk to musí brát s nadhledem. To ale neplatí jen pro nového starostu, ten nadhled a otevřenou komunikaci bych doporučil nám všem. Život se žije v realitě, ne na sociálních sítích.

Do konce volebního období zbývají tři měsíce. V jakém duchu se ponese čas, který vám ve starostenském křesle zbývá? Hodláte začít, myšleno obrazně, s úklidem pracovního stolu?
Zatím na to není čas. Navíc si toho na stole obvykle moc nenechávám, takže na to bude stačit pár dní někdy na podzim. Teď přes léto každopádně pokračujeme v rozpracovaných věcech. Předně potřebujeme dokončit ten zmiňovaný strategický plán, na kterém pracujeme od začátku roku. Cílem je stihnout jej v září veřejně představit a do voleb připravit novému zastupitelstvu, kterému ho chceme předat „v mašličkách“. Bude pak na nových zastupitelích, do jaké míry do něj budou chtít zasahovat. Věřím ale, že spíše minimálně, nejde totiž o žádné bláznivé sny nebo vzdušné zámky.

S jakými pocity vyhlížíte podzimní volby? Jste součástí předvolební kampaně, nebo už věci necháváte plynout?
Jsem toho součástí. Byl jsem členem týmu, který volební kampaň připravoval, sám jsem sbíral podpisy na petici, abychom se s Žijeme pro Hradiště voleb mohli zúčastnit,
a navíc cítím velkou sounáležitost. Ve spolku jsem od jeho založení a věřím, že to, co těch už 12 let děláme, občané ocení. Doufám tedy, že na podzim předám starostenský řetěz Martině Kulíkové, která vzešla z našich interních primárek jako kandidátka na starostku, a že jejím prostřednictvím bude pokračovat to, na čem společně těch posledních 12 let pracujeme.

Až bude po volbách, hodláte nabídnout novému starostovi nebo starostce své zkušenosti?
Určitě se tomu nebráním, pokud to bude v mých silách a bude o to zájem. 

Co máte v plánu, až starostenský úřad předáte? Nemáte obavu z náhlé přemíry volného času?
Víte, s manželkou máme už roky takový sen. Chceme si vyzkoušet žít někde v teple. Procestovali jsme Itálii, Řecko, Francii, Španělsko. Nakonec nás okouzlilo Portugalsko. Máme v plánu najít si tam nějakou hezkou nemovitost, kde budeme mít možnost přivítat i přátele, a zkusit žít tam. Uvidíme, jak se nám to zalíbí, rozhodně to chceme zkusit. Z Hradiště ale neutíkáme. I do budoucna tu budeme mít zázemí.

Čím vás okouzlilo právě Portugalsko?
Díky Atlantiku je ta země zelená, jižní životní styl je obecně klidnější, což je velmi příjemné, a díky tomu, že jde o Evropskou unii, to není ani procesně složité. Těším se na kutění kolem domu, na cestování a na odpočinek. Poslední čtvrtinu života si zkrátka chceme užít.