Právě minulý rok 2023 se do celosvětových měření zapsal jako nejteplejší. Opět překonal předešlá léta a potvrdil tak trend neustále se zvyšující globální teploty. Jak jsme na tom, co se teplot a srážek týče u nás na Mnichovohradišťsku?
Rok 2023 byl na území ČR teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než normál v letech 1991–2020. Jde tak o vůbec nejteplejší zaznamenaný rok, což odpovídá celosvětovým údajům. Trend neustálého oteplování je dobře patrný z přiloženého grafu.
V naší oblasti byl loňský rok s průměrnou teplotou 10,6 °C až třetí nejteplejší za lety 2018 (11,0 °C) a 2019 (10,7 °C). U všech měsíců kromě dubna byla odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu od normálu 1981–2010 kladná. Výrazně teplé byly měsíce leden (teplejší o 4,7 °C), únor (teplejší o 3,4 °C), březen (teplejší o 3,2 °C) a prosinec (teplejší o 3,0 °C). Září, které bylo teplejší o 5,5 °C, bylo hodnoceno jako mimořádně nadnormální a bylo současně nejteplejším doposud zaznamenaným zářím na území ČR.
Srážkově byl rok 2023 na území ČR normální. Předběžný průměrný roční úhrn srážek 728 mm představuje 106 % normálu let 1991–2020. V průběhu roku se střídaly na srážky bohaté a chudé měsíce, většinou s periodou měsíc a půl až dva měsíce. V naší oblasti spadlo loni celkem cca 680 mm srážek, tj. o 40 mm více než je dlouhodobý průměr 1981–2010. Za poslední desetiletí je to druhý nejdeštivější rok po roce 2017 (750 mm). Srážkově silně nadnormální byly měsíce březen s úhrnem 59 mm (141 % normálu), srpen s úhrnem 104 mm (144 % normálu), listopad s úhrnem 87 mm (193 % normálu) a prosinec s úhrnem 80 mm (154 % normálu). Naopak velmi suché byly měsíce květen s úhrnem jen 23 mm (35 % normálu) a září, kdy spadlo 26 mm srážek (50 % normálu).
Člověk by mohl zejména po velmi deštivém listopadu a prosinci říct, že vody je tedy dost. V kombinaci s horší vsakem srážek na intenzivně obhospodařovaných polích, a i přes to, že od roku 2020 jsou srážkově roky převážně průměrné, ovšem nedochází k opětovnému zvyšování hladin podzemních vod. Například Jizera se po velkou část roku pohybovala na hranici sucha.
Osvětleme si tedy vzájemný vztah teploty a srážek. Platí poměrně jednoduchá závislost absolutního obsahu vlhkosti a teploty. V relativně studeném vzduchu je maximální obsah vodních par mnohem nižší. Pokud je například při teplotě 1 °C mlha, tj. téměř 100% relativní vlhkost, při ohřátí tohoto vzduchu na 20 °C, tedy na teplotu blízkou teplotám v místnostech, bude jeho relativní vlhkost menší než 30 %. Jinými slovy, pokud je venku zima a my trvale větráme, vzduch v místnosti tak neustále vysušujeme. Vzduch totiž absorbuje vodu a čím je teplejší, tím více vody pojme. Metr krychlový vzduchu 30 °C teplého „vypije“ přes 30 gramů vody, tentýž kubík při teplotě 1 °C jí pojme šestkrát méně – asi pět gramů. Z této závislosti plyne to, že pokud nám sice zvolna a nepravidelně rok od roku stoupá teplota, stoupá i schopnost tohoto vzduchu absorbovat více vody. Dochází tak k stále vyššímu výparu, tedy spotřebě vody odpařováním z rostlin i povrchu země. A protože srážek příslušně k tomu nepřibývá, je jich vlastně nedostatek.
V této souvislosti je zcela na místě snaha o zadržování vody v krajině například budováním tůní a jezírek, rozvolněním uměle napřímených toků, vysazováním stromů i v rámci obnovování polních cest atp. A mnohých se také týká zalévání zahrad zejména v době suchých a horkých period. K této zálivce je zdaleka nejvhodnější zadržená dešťovka. Možná namítnete, proč nevyužít vodu ze studní? Kromě jejího nevhodného složení a teploty jejím odčerpáváním přispíváte k prohlubování hydrologického sucha – podzemní vody jsou přednostně určeny na pitné účely. Možná jste ale netušili, že dostatečný objem nádrží na dešťovku si lze jednoduše spočítat. Z každého milimetru srážek spadlého na milimetr čtvereční odvodňované plochy steče jeden litr vody. Pokud uvažujeme, že v době vegetačního klidu (cca od listopadu do března) spadne v naší oblasti většinou 200 mm srážek a více, představuje to například v případě střechy o ploše 100 m2 odvodňované plochy 20 kubíků dešťové vody. Většina rodinných domů má ale odvodňované plochy větší. Tato voda pak stačí vyrovnávat potřebu zálivky v období na srážky chudé, a přitom horké spojené s vysokým výparem
z rostlin. Nabízí se tedy otázka: máme dostatečný objem nádrží na dešťovku?
Autor: Patrik Lacina meteorolog