Ve středu 20. května byla na náměstí k vidění celá řada udivených pohledů a nakrčených nosů. Přímo před budovou Klubu se na rozměrné plachtě objevila hromada odpadků. Nešlo však o žádný protest, nýbrž o osvětovou akci s cílem zjistit, jaké rezervy má Mnichovo Hradiště, co se třídění odpadu týče.
Víc než tři sta tun. Právě takové množství odpadu vzniká každý měsíc v Mnichově Hradišti a víc než polovina tohoto množství končí na skládce. Třebaže Hradiště patří mezi města, která se k třídění odpadu staví aktivně (zásadní bylo v tomto ohledu zavedení svozů tříděného odpadu systémem door-to-door od rodinných domů v roce 2020), stále má rezervy. Přitom jistě není třeba zmiňovat, že likvidace tříděného odpadu je levnější než skládkování směsného odpadu a že čím víc drahého směsného odpadu, tím víc bude město od svých obyvatel vybírat na poplatcích.
Zavedením door-to-door systému město usnadnilo třídění vlastníkům rodinných domů. Jaká je ale situace na sídlištích, jejichž obyvatelé musí vynaložit víc energie, aby tříděný odpad nekončil ve směsi? Odpověď na tuto otázku se město rozhodlo zjistit ve spolupráci se společností GREEN Solution.
Právě její specialisté se 20. května pustili do připravené hromady odpadků. Během dopoledne se probrali obsahem tří vybraných kontejnerů plných směsného komunálního odpadu ze tří mnichovohradišťských sídlišť. Hromada vážila přes 200 kg a odborníci z ní vytřídili maximum možného - papír, plast, bioodpad, dřevo, sklo, kovy, textil, kartony, baterie i další komodity. Přitom jim pod ruce koukaly děti z místních škol nebo školní výprava z Kláštera, která ve stejný den absolvovala environmentální program věnovaný problematice odpadu v městské knihovně.
Jaký druh se ve směsi objevoval nejčastěji? Bioodpad tvořil takřka 23 procent, 21 procent bylo tzv. dalšího odpadu (pleny, minerální odpady, potenciálně nebezpečné odpady), rovněž 21 procent bylo drobného odpadu (dále netříděný odpad do velikosti 40mm). Ostatní komodity byly zastoupeny z méně než deseti procent. Vzorek až na dvě výjimky odpovídal celostátnímu průměru. Výjimku představovalo sklo zastoupené bezmála devíti procenty, což je v porovnání s průměrem takřka dvojnásobné množství, a papír, který Hradišťáci naopak třídí skoro o polovinu lépe.
"Analýza potvrzuje, že místo pro zlepšení tady je. Pokud bychom důsledně třídili papír, plast, sklo a gastroodpad, dostali bychom se pod hranici 100 kg vyprodukovaného směsného odpadu na občana a rok. To by znamenalo o 40 % nižší hmotnost vyprodukovaného směsného odpadu," konstatuje místostarosta Jan Mareš.
V souvislosti s rostoucím poplatkem za skládkování i růstem cen svozové společnosti je efektivnější třídění jedinou cestou, jak držet náklady odpadového hospodářství na uzdě. Přesto bychom měli mít stále na mysli, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.
