Mnichovo Hradiště, 18. 7. 2019
Starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman a místostarosta Jan Mareš včera převzali petici požadující stavební uzávěru a regulaci průmyslové zóny u areálu bývalého LIAZu v územním plánu, která by znemožnila na tomto místě výstavbu podobně rozsáhlého logistického areálu.
Petici podepsalo 3 425 lidí, ve většině jde o občany Mnichova Hradiště. Vyvolala ji informace z letošního ledna, kdy na pracovním zastupitelstvu města prezentoval investor záměr výstavby tří logistických hal v průmyslové zóně, takzvaný VGP Park.
„Nebezpečí, že by na tomto území vyrostly takto předimenzované budovy, radnice zažehnala už v březnu, kdy developer nesplnil požadavky rady města na výrazné zmenšení areálu. Přestože se jedná o právně velmi složitou situaci, radnice má dostatek nástrojů k tomu, aby dokázala necitlivé a tak rozsáhlé zástavbě na území města zabránit,“ řekl starosta Ondřej Lochman a dodal: „Přesto petici vítáme, protože oživila zájem občanů Mnichova Hradiště o jeho budoucí rozvoj. Na ten bychom rádi navázali v připravované veřejné debatě o dalším využití rozvojových zón, kterých má Mnichovo Hradiště v územním plánu už od roku 1995 celou řadu.“
Starosta vyzval zástupce petičního výboru, kteří založili spolek, aby delegovali svého experta do pracovní skupiny věnující se regulaci průmyslové zóny, kterou začal architekt města Jan Světlík sestavovat v květnu tohoto roku.
Místostarosta Jan Mareš doplňuje: „Máme stejný zájem jako autoři a signatáři petice. Ani my nechceme, aby se Mnichovo Hradiště stalo městem plným logistických hal. Přejeme si, aby další rozvoj přinesl městu maximální přidanou hodnotu: kvalifikovaná pracovní místa jeho obyvatelům, tak aby za zajímavou prací nemuseli dojíždět, dostatek služeb a obchodů a především aby probíhal bez negativních dopadů na životní prostředí.“
Město má v územním plánu řadu rozvojových zón už od roku 1995, na tom bohužel nic nezměnila ani úprava územního plánu, k níž došlo v letech 2004, 2006 a 2010. „Snažíme se toto dědictví po předchozích vedeních města systematicky řešit, v dubnu 2018 jsme po téměř roční diskusi přijali Zásady rozvoje města, které velmi přísně upravují, co má developer zajistit, aby co nejvíce zmírnil dopad své stavby na okolí,“ vysvětluje radní Ondřej Knobloch s tím, že radnice má navíc řadu účinných legálních nástrojů, jak výstavbu na území města usměrňovat – pokud totiž developer nerespektuje zmíněné Zásady, samospráva nemůže vydat kladné vyjádření ve stavebním řízení či k použití věcných břemen. Další zpřísnění podmínek pro investory a developery v budoucnu však starosta nevylučuje. „Klima se mění a tak se musí vyvíjet i postoj města a jeho Zásady. Při jakékoliv výstavbě pro nás bude klíčové hospodaření s vodou, dopravní napojení nebo poměr zastavěné plochy k ploše nezastavěné,“ uvádí příklady toho, co chce radnice u projektů na svém území sledovat, a dodává: „Samozřejmostí u nově stavěných budov by měly být zelené střechy, zpětné využívání dešťové vody a v okolí stavby propustná dlažba.“
Do rozhodování o dalším rozvoji města chce radnice v Mnichově Hradiště v maximální míře zapojit občany. „V případě zásadního sporu nad některou z klíčových otázek budoucnosti města jsem připraven navrhnout zastupitelům vyhlášení místního referenda,“ říká O. Lochman.