Mnichovo Hradiště, 31. října 2019: Veřejná debata o regulaci rozvoje průmyslových a dalších zón v Mnichově Hradišti se konala v úterý 29. října v městském kině. S navrženými regulacemi pro nejvýznamnější průmyslové zóny seznámil přítomné občany a odborníky architekt města MgA. Jan Světlík, s různými aspekty navrhovaných opatření pak další členové pracovní skupiny pro průmyslové zóny, která byla ustavena 3. června tohoto roku. Nejzajímavější diskuze se rozvinula kolem otázky, zda není možné průmyslové zóny v připravovaném územním plánu převést na zóny pro bydlení nebo sportovní využití.
Z prezentace architekta Jana Světlíka vyplynulo, že hlavním cílem navržených regulací je zamezit výstavbě předimenzovaných skladovacích nebo výrobních hal, nedopustit významnější nárůst dopravy, především té kamionové, zajistit minimálně 40% využití pozemků pro zeleň a dosáhnout šetrného nakládání s dešťovou vodou. Uplatnění těchto principů dokumentoval regulačními návrhy pro konkrétní zóny. Například u nejsledovanější zóny Haškov (VL82) návrh regulace rozděluje komunikacemi celou plochu zóny do sedmi částí, čímž významně omezuje velikost objektů, které zde lze postavit, snižuje povolenou výšku objektů na okrajích zóny a významně rozšiřuje plochu, která musí být osázena zelení.
Zásadním regulačním opatřením, které dopadá na většinu zón, je požadavek na vybudování takového dopravního napojení, které povede k co nejmenšímu nárůstu dopravy ve městě a v okolí samotných zón, a v případě Kofoly dokonce povede k odklonění současné trasy kamionové dopravy mimo blízkost obytné zóny. V případě již zmíněného Haškova regulace vylučuje zásobování této zóny kamiony přes přetíženou ulici Víta Nejedlého.
Vhodné dopravní napojení je podmínkou větší výstavby i v dalších zónách, například v zóně letiště nebo v zóně pod Prof Svarem, kde je podmínkou jejich napojení na zatím neexistující severní obchvat Mnichova Hradiště. Jak poznamenal starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman, tato podmínka de facto vylučuje větší výstavbu v těchto zónách na minimálně deset patnáct let dopředu, protože severní obchvat města s rozpočtem odhadovaným hodně přes miliardu korun dříve hotový nebude. Přísné podmínky na dopravní napojení jednotlivých zón mají podle Ondřeje Lochmana ještě další pozitivní efekt, a to že rozvoj a využití těchto zón nebude překotný, ale pozvolný, což je v zájmu města a jeho obyvatel. I u zón, kde není podmínkou dokončení severního obchvatu města, může vybudování požadovaných dopravních napojení trvat delší dobu, a to v důsledku nutnosti vypořádat často složité majetkoprávní otázky s majiteli pozemků pod plánovanými komunikacemi.
Asi nejzajímavější otázkou z následné diskuze s občany byl dotaz, proč navržená regulace a následně nový územní plán nemění průmyslové a ostatní zóny radikálněji, například jejich převedením na území vhodné pro bydlení nebo pro sportovní využití. Z odpovědí přítomných právníků, manželů Záhumenských, kteří s pracovní skupinou pro průmyslové zóny spolupracují, vyplynulo, že regulace zanesená do územního plánu nemůže být libovolná, ale naopak musí být přiměřená, nediskriminační a logicky obhajitelná před soudem, pokud by majitel pozemků v zóně novou regulaci využití svého majetku právně napadl. Majitelé pozemků mohou u soudu žádat po městě náhradu škody, kterou mu regulace způsobila, a mohou i žádat, aby soud regulaci zrušil. Podle Venduly Záhumenské jsou tyto soudní spory časté a soukromí vlastníci je vyhrávají zhruba stejně často, jako města a obce.
Ke konkrétnímu dotazu z vyjádření Venduly Záhumenské vyplynulo, že pokud je v současném v územním plánu například zóna Haškov vedena jako průmyslová, nelze ji jen tak převést na území pro bydlení nebo sportovní využití, aniž by město trpělo zásadním nedostatkem bytů nebo sportovních zařízení a zároveň nebyly k dispozici jiné plochy v katastru města, kde by výstavba rodinných domků nebo sportovní haly byla možná. Pochopitelně s výjimkou situace, kdyby o tuto změnu požádal vlastník pozemků v zóně.
Včerejší debatou práce pracovní skupiny pro průmyslové zóny nekončí. Navržené zásady regulace musejí být dopracovány a vztaženy na všechny rozvojové zóny ve městě a následně zapracovány do nového územního plánu. Jejich finální podobu předloží architekt Jan Světlík radě města 9. prosince. Podle místostarosty Jana Mareše, který má přípravu nového územního plánu ve své gesci, proběhne v návaznosti na začlenění regulací rozvojových zón do nového návrhu územního plánu ještě jedno veřejné projednání jeho podoby. Pokud půjde vše dobře a zastupitelé nový územní plán města schválí, mohl by být vydán koncem roku 2020.