V neděli 7. března jsme si připomněli 171. výročí narození prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Otce zakladatele, prezidenta osvoboditele.

Společně s dnešním výročím si připomínáme i ideály, jejichž ztělesněním se T. G. Masaryk stal. Ideály humanismu, ideály demokracie. Respekt, úctu i lásku k národu samotnému. Pravdu a pravdomluvnost, které nejsou jen kořením života, nýbrž jeho kořeny.

Poslední rok nám bere jeden z pilířů demokracie, diskuzi. Ta se více a více omezuje jen na mantinely virtuální, nehmatatelné. Všichni jsme schovaní za obrazovkami, ztrácíme schopnost kritického myšlení, mnohdy více konzumujeme, než-li tvoříme. Zkusme si proto věnovat čas. Čas, který nám může přinést nadhled nad těžkou dobou. A zkusme se alespoň v myšlenkách vrátit k tomu, z čeho se náš stát zrodil:

„Byl jsem čtyřikráte zvolen presidentem naší republiky; snad mi to dává legitimaci, abych Vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Sám jsem si toho byl vždycky vědom.“

Za město Mnichovo Hradiště jsme na tatíčka Masaryka vzpomněli alespoň symbolicky, květinami u busty ve Veselé a plastiky T. G. Masaryka v Olšině.