Dnes, 14. září, si připomínáme 85 let, které uplynuly od smrti Tomáše Gariggua Masaryka, prezidenta Osvoboditele. Čtyřnásobného prezidenta, státníka, intelektuála, filosofa a pedagoga si připomíná také Mnichovo Hradiště.
Masaryk svou nenahraditelnou rolí v průběhu prvního světové války přispěl ke vzniku samostatného československého státu založeného na demokratických a humanitních ideálech. Neodmyslitelně se zapsal do národních dějin a v meziválečné éře se stal respektovaným státníkem a myslitelem evropského významu. Byl filosofem, který své myšlenky proměnil v činy.
Atmosféru jeho skonu, která právě před 85 lety zasáhla celé Československo, vystihuje báseň Jaroslava Seiferta Osm dní.
Jaroslav Seifert
Osm dní
Za sto let možná děti našich dětí
svým dětem budou teskně vyprávěti
o šedém ránu čtrnáctého září,
navěky označeném v kalendáři.
To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.
Až ze všech nás budou jenom stíny
či prach, jejž čas bude klást na hodiny
života příštích, v ranním šeru
chvíle se ozve bez úderu.
To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.
Tu chvíli před půl čtvrtou ranní,
ten okamžik a konec umírání,
když smrt se dotkla vrásek čela
a ranní mlhou odcházela.
To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.
Evropo, Evropo, až zvony rozhoupají,
měla bys první být mezi těmi, kdož lkají,
Evropo hrozná nad meči a děly,
ve světle svící, jež se rozhořely.
To kalné ráno, to si pamatuj,
mé dítě.