Přesněji řečeno 463,6 kg odpadů vyprodukoval průměrný obyvatel našeho města za uplynulý rok. Do tohoto součtu však ještě není zahrnuta hmotnost elektrospotřebičů a baterií, které podléhají povinnému zpětnému odběru, který je rovněž zajišťován v rámci provozu sběrného dvora. Celková hmotnost odpadu vyprodukovaného občany Mnichova Hradiště tak přesáhla hodnotu čtyř tisíc jednoho sta tun. Pozitivním na tomto čísle je, čtyřsettunový nárůst oproti uplynulému roku je způsoben hlavně díky zvýšení hmotnosti vytříděného odpadu, který je ještě materiálově využitelný. Jen 200 tun je nárůst hmotnosti bioodpadu, což odpovídá tomu, že se jedná o hmotnostně nejvýznamnější složku odpadu. V řádech desítek tun se projevilo zlepšení třídění u dalších komodit jako plast a papír. Je evidentní, že v polovině loňského roku zavedený systém zlepšení sběru a svozu materiálově využitelného odpadu má své ovoce. Pozitivní vliv to má i na celkovou produkci směsného komunálního odpadu, kde jsme zaznamenali zvýšení jen v jednotkách tun, což lze považovat vzhledem k příspěvku loňské koronakrize za úspěšný výsledek. Lidé totiž trávili podstatně více času doma a na homeofficech, tudíž byl předpoklad, že tato hodnota poroste o deset až patnáct procent. To se naštěstí nestalo.

I přes toto potěšující hodnocení výše, to neznamená, že se celkové náklady na odpadové hospodaření budou snižovat. Ano, do jisté míry se zabránilo podstatnému nárůstu, ale celkové vyprodukované množství odpadu, které skončí na skládce (338 kg/občana, 3000 tun v absolutní hodnotě), je stále tak vysoké, že novým odpadovým zákonem uplatňovaná sleva 300 Kč na 200 kg/osoba pokryje jen 3/5 hmotnosti.

 

V důsledku to pak pro obecní rozpočet znamená více jak půlmilionové zdražení. S výhledem jakým se bude skládkovné zdražovat (tabulka č.1), nelze čekat nic jiného než zdražování nákladů na odpadové hospodářství a s tím i místního poplatku, který by dle nepsané dohody měl pokrýt zhruba 50% výše zmíněných nákladů. Průměrný hradišťák tak zaplatí za skládkovné namísto 172 Kč 230 Kč. Pokud budeme mít stejné hodnoty i v roce 2030, bude to 516 Kč. Tento poplatek je však pouze malým zlomkem v celkové ceně, kterou je nutno vynaložit na zajištění svozu a likvidace odpadů. V letošním roce se očekává pozitivní vliv zavedení čtrnáctidenního svozu SKO a to jak hmotnost odpadu, tak na logistické náklady svozu. Vývoj a predikci nákladů na odpadové hospodářství města spolu s pokrytím výběrem poplatků je evidentní v grafu č.2.

Věřím, že tento článek trochu pomůže k vysvětlení, co se děje s odpadem, že třídit je žádoucí a ještě více je žádoucí omezit produkci odpadu, protože peníze za jeho likvidaci dokážeme využít smysluplněji – třeba na školství nebo pro sociální oblast.