Oficiální web města Mnichovo Hradiště vstupní brána do Českého ráje

Rok se s rokem sešel a opět nám na dveře klepe adventní čas. Čas, který se hemží nepřeberným množstvím rozsvícení vánočních stromečků, adventních koncertů a vánočních jarmarků. Ani my jsme na náš mnichovohradišťský vánoční jarmark nezapomněli. Letošní vánoční trhy se u nás uskuteční 8. prosince, a to v tradičním prostředí Masarykova náměstí.

Jako každý rok zde vystoupí děti ze zdejších mateřských a základních škol, přidají se také studenti ze základní umělecké školy, kteří vám zahrají na saxofony. Během dne si budete moci zakoupit různé dárečky od trhovců nebo výrobky dětí, které se budou tradičně prodávat na sále v KLUBu. Letos se opět otevře i školní jídelna v Mírové ulici, ve které na vás budou čekat vyhlášené buchty. V této ulici si budete moci zakoupit vánoční stromky. Na farské zahradě nebude ani letos chybět oblíbené vypouštění balónku Ježíškovi s vánočními přáničky. Vrcholem programu v pozdních odpoledních hodinách bude koncert kapely The Beatles revival.

V loňském roce se město Mnichovo Hradiště rozhodlo v rámci jarmarku podpořit dobrou věc, proto se jarmark stal nejenom místem setkání přátel, popíjení svařeného vína a nákupů vánočních dárků, ale i místem dobrých skutků a pomoci. Byli jsme velmi překvapeni, jakou štědrost a podporu návštěvníci prostřednictvím dobrovolného vstupného vyjádřili. Proto se vedení města rozhodlo i na letošním jarmarku opět podpořit zdejšího občana, udělat z toho tradici. Samozřejmě bychom si měli pomáhat neustále, ale přeci jen o vánočním čase mají lidé chuť pomáhat více. To je to kouzlo Vánoc, nemyslet pouze na sebe, na chviličku se zastavit, rozhlédnout se kolem sebe a udělat radost i někomu jinému mimo svou rodinu a své blízké.

Mnoho rodin má doma pejska nebo kočičku nebo obě zvířátka dohromady, ba dokonce i několik najednou. A teď se přiznejte. Vzpomenete si na ně na Vánoce? Kupujete jim také dárečky? Třeba nový pelíšek, hračku či dobré krmení. Bohužel, mnoho pejsků a kočiček takové štěstí nemá. Nemají svou rodinu, která by je milovala, neznají milé zacházení a pohlazení a jsou dlouhé měsíce nebo dokonce i roky v útulku. Bohužel jsou i případy týraných zvířat, která potřebují speciální péči. Pro ně nejsou útulky vhodné, protože se jim nemohou zaměstnanci věnovat tak, jak každý potřebuje. Od toho se více a více rozšiřuji depozita, ve kterých se dostává těm chudáčkům náležitá individuální péče. Jedno takové depozitum je u nás v Mnichově Hradišti provozováno a my jsme se ho rozhodli letos podpořit. Víte o něm?

Možná ji znáte od vidění nebo dokonce osobně, Petra Prokopová, zaměstnankyně Základní umělecké školy Mnichovo Hradiště, zasvětila svůj život pomoci druhým – čtyřnohým přátelům, se kterými se osud nemazlil. Při povídání s ní se nestačíte divit, s čím vším se už setkala, kolika otřesných případů týraných a zanedbaných pejsků a kočiček byla svědkem. Vypráví-li vám konkrétní příběh, občas vidíte, jak se jí začnou lesknout oči. Říkáte si, jak lidé mohou být tak krutí. V následujícím rozhovoru si můžete přečíst její příběh a poslání.

Paní Prokopová, můžete nám, prosím, krátce představit organizaci, kterou zastupujete?

Jmenuji se Petra Prokopová a spolupracuji s libereckým spolkem Šance zvířatům. Šance zvířatům je zapsaný spolek založený v Liberci lidmi, kterým není lhostejný osud týraných nebo odložených a nechtěných zvířat v útulcích. Funguje na bázi dočasných domácích depozit, kde je psům, kočkám i jiným společenským zvířatům poskytována domácí individuální péče, žijí v domovech členů a dobrovolníků spolku, pro které se vžil termín „dočaskáři“. Systém dočasných péčí je skvělý z důvodu maximální individualizace přístupu ke zvířeti. Psi nebo kočky nejsou stresováni prostředím útulku, ale najde se jim vhodná domácí péče. Tento postup je citlivý především v případech týraných či zanedbávaných zvířat z množíren, která nejsou socializovaná a potřebují trpělivý a laskavý přístup. Do adopce tedy zvířata odcházejí plně socializovaná a s hygienickými návyky.

Co vás vedlo k založení depozita u sebe doma? Pomáhá vám s péčí o zvířata někdo z rodiny?

O zvířata se zajímám od dětství, vždy jsme jich měli doma větší množství. S maminkou jsme se věnovali záchraně opuštěných a zraněných psů, koček i jiných zvířat. Když mi odrostly děti, zjistila jsem, že mám příliš mnoho volného času, a začala jsen přemýšlet, jak ho využít. Pomoc psům byla jasná volba. Nejprve jsem zkoušela pomáhat sama, jako fyzická osoba, ale náklady s tím spojené byly příliš vysoké. Proto jsem hledala spolek zde v okolí, se kterým bych mohla spolupracovat. Oslovila jsem právě Šanci zvířatům a po pár dnech si jela pro první „dočaskovou“ fenku z množírny.

Péče o psy mě moc baví a zjistila jsem, že dokáži zvládnout více než jednoho dočaskového psa. Postupně se jejich počet navyšoval a s předsedkyní spolku Bc. Františkou Zverkovou jsme se domluvily na založení Depozita v Mnichově Hradišti. Bylo to i z důvodu, že jsem začala spolupracovat s Městskou policií v Mnichově Hradišti a s Odborem sociální péče s Bc. Josefem Záhorou. Pomáhala jsem s odebíráním zvířat a hledala jim vhodné dočasné péče a poté i nové domovy.

S péčí o zvířata v depozitu mi pomáhají mé dvě dcery Lenka a Bára (20 a 17 let).

Mohla byste, prosím, jednou větou shrnout, jaký je tedy rozdíl mezi spolkem Šance zvířatům a klasickými útulky?

Naši psi jsou s námi doma, zvykají si na běžný chod domácnosti, nejsou zavřeni ve venkovních kotcích, péče o ně je individuální.

Kde jste sbírala zkušenosti?

Zkušenosti jsem sbírala postupem času s přibývajícím množstvím dočasných péčí, které jsem měla za sebou. Samozřejmě občas se radím s lidmi, kteří se zabývají například výcvikem psů, to převážně v případech nesocializovaných a bojácných zvířat.

Skloubit zaměstnání a péči o zvířata v depozitu zabere jistě mnoho času. Jak to zvládáte?

Veškerý běh naší domácnosti se točí kolem zvířat. Každá volná chvíle, návštěva kina, divadla, musí být pečlivě naplánovaná. Psi jsou zvyklí na určitý režim, čas krmení a venčení a my se snažíme ho příliš nenarušovat. Odjet společně na dovolenou či jen na víkend je nemožné. Samozřejmě i úklid domácnosti je náročnější. Kromě provozu našeho depozita chodím do zaměstnání, tak jako všichni členové a dočaskáři Šance zvířatům. Veškerá péče o naše svěřence probíhá v našem volném čase.

Jaké pejsky a kočičky berete do své dočasné péče?

Do našeho depozita přijímám pouze fenky a štěňata z důvodu vlastního dominantního psa, který jiné samce nesnese. Vzhledem k tomu, že mám i vlastní psy, musí být vůči nim nekonfliktní. Bývají to zvířata z různých podmínek, nejčastěji se jedná o nechtěná dědictví či psi z množíren. Seznamování probíhá opatrně a pod dozorem. Dočasková zvířata v době mé nepřítomnosti bývají většinou oddělena od zbytku smečky, což v našem bytě 2+1 je někdy složité. Ale pokud člověk chce, dá se zvládnou cokoliv. Třeba fenka s šesti štěňaty umístěna v nově zrekonstruovaném pokojíčku dcer. Odnesly to pouze slovníky cizích jazyků. Štěňata od nás tedy odešla vzdělána i po jazykové stránce. ?

Často vás a vaše dcery s pejsky potkávám. Kolik jich u sebe v současné době máte? Můžete nám říct krátce jejich příběh?

V současné době máme dvě fenečky a jednoho kocourka. Valentýnku máme od 14. února 2018. Je to kříženec knírače. Přišla k nám z přemnožené smečky, kde nepoznala kontakt s člověkem. Je to bojácná fenečka, nenechá se pohladit, ale dělá stále větší pokroky. Coco Chanel máme týden a dostala se k nám z množírny, jedná se o čivavu. Zatím pracujeme na sociálních a hygienických návycích. A pak máme čtyřměsíční kotě Huberta, který byl nalezen na poli při vybíraní brambor. Je to malý mazel, ale umí o sobě dát vědět.

Kde berete energii na to ráno zase vstát a čelit dalším a dalším problémům s týranými zvířaty?

Abych pravdu řekla, rána jsou opravdu náročná. Z postele rovnou ven za jakéhokoliv počasí vyvenčit psy, pak následuje snídaně pro zvířata a teprve poté se mohu začít věnovat sobě. Nicméně oni mi to vždy vynahradí svým mazlením a oddaností. Naším depozitem prošlo již na 50 psů a mně „dobíjí baterky“ ten pocit, že jsem jim pomohla najít nový domov, kde jsou šťastní a jsou právoplatnými členy svých nových rodin. To je pro mě tím hnacím motorem, přijímat další psy a snažit se udělat jejich život šťastnějším.

Každý, kdo má doma nějaké zvíře, ví, že péče o ně není zadarmo. Jak to funguje s financováním péče o zvířata v dočaskách?

Náklady na péči se samozřejmě liší podle velikosti a zdravotního stavu psa. Ale v průměru veterinární péče zahrnující očkování, odčervení, čipování a kastraci se pohybuje kolem 5000 Kč a výše. Je nutno připočítat i krmivo a pohonné hmoty na dopravu na veterinu. Vzhledem k tomu, že adopční poplatek činí 1000 Kč, jsme vděční za každý příspěvek na veterinární péči. Spolek svým dočaskářům hradí veškeré náklady spojené s péčí o svěřence – veterinární výdaje, krmivo, pohonné hmoty a poskytuje vybavení potřebné k péči.

Vím, že dočasných péči není mnoho a často bývá problém s rychlým umístěním zvířat v akutních případech. Co by vašemu spolku v tomto směru pomohlo?

V poslední době je naší prioritou získat finance na vhodný objekt, ideálně na trase mezi Libercem a Mnichovem Hradištěm, který bychom mohli přestavět na útulek. Systém dočasných péčí má své výhody, ale bohužel i svá negativa. Jde hlavně o kapacitní problém dočasných péčí, ale také o příjmy většího počtu zvířat, jako jsou vrhy mláďat s matkami, psi a kočky, kteří se s jinými zvířaty nesnesou, případy vyžadující akutní příjem, kdy není prostor na to obtelefonovávat poskytovatele dočasných péčí a čekat na jejich reakci. Proto jsme se rozhodli, že je na čase se posunout dál, a to pořídit si azyl pro zvířata, který by jim poskytoval domácí atmosféru. Zřídili jsme celorepublikovou finanční sbírku na koupi nemovitosti s pozemkem, kde by bylo vhodné vytvořit azyl i s výběhy pro psy a venkovními voliérami pro kočky.

Určitě nedáte svého svěřence jen tak novému majiteli, aniž byste si ho nějakým způsobem neprověřili. Jak probíhá výběr nové rodiny?

Rodina, která si chce od nás pejska nebo kočičku adoptovat musí vyplnit předadopční dotazník, a ani to není záruka, že si budou moct zvířátko odvézt. Někteří naši svěřenci mají své speciální potřeby, které rodina bohužel nemůže nabídnout. Noví zájemci musí přijet na návštěvu, zda si s pejskem či kočičkou tzv. sednou. Pokud ano, sepíšeme adopční smlouvu, kde se nový majitel zavazuje, že o zvíře bude perfektně pečovat, zajistí mu veterinární péči, kvalitní krmivo, nepředá ho třetí osobě a minimálně jednou ročně nás bude informovat, jak se náš bývalý svěřenec má. Pokud není zvíře kastrováno již od nás (např. štěňata, koťata), zavazuje se, že ho nechá do roka vykastrovat.

Komunikujete i po adopci pejsků a kočiček s novými majiteli? A jak?

Ano, většinou přes sociální sítě, ale i telefonicky nebo nám jedna paní posílá dopisy s fotkami.

Může depozitum provozovat kdokoliv?

Depozitum může provozovat někdo, kdo má dost času, trpělivosti, lásky ke zvířatům a alespoň nějaké zkušenosti s nimi. Musí se smířit s tím, že pravděpodobně utrpí nějakou tu škodu vybavení jeho domácnosti.

Případy týraných zvířat se v médiích objevují bohužel velmi často. Mnohdy se jedná o záměrné a vědomé ubližování zvířatům, občas k takové situace ale dojde z nepozornosti a hlouposti lidí.  Jistě jste se s takovým případem také setkala. 

Nejhorší zážitek je poměrně čerstvý. Bylo nám přivezeno pětiměsíční štěně yorkshirského teriéra, které velmi obtížně dýchalo. Původní majitelé s ním sice byli na veterině, ale tam jim bylo řečeno, že si mají připravit několik desítek tisíc na operaci, které oni neměli, proto předali pejska do naší péče. Na naší veterině bylo bohužel zjištěno rozsáhlé mechanické poškození vnitřních orgánů. Přes veškerou veterinární péči štěně následkům zranění podlehlo. Podařilo se nám zjistit, že štěně bylo ponecháno bez dozoru s malými dětmi. Co se stalo, se můžeme jen dohadovat. Proto prosím všechny rodiče malých dětí, nenechávejte děti o samotě s domácími mazlíčky.

Máte nějaký příběh se šťastným koncem, na který jste právem hrdá a často na něj vzpomínáte?

Na jaře roku 2017 jsme do dočasné péče přijali fenku černého křížence Wendy. Wendulka k nám přijela ve velmi špatném zdravotním stavu. Měla obrovskou nadváhu, téměř nemohla chodit a velmi špatně dýchala. I když se zhruba po půl roce její zdravotní stav hodně zlepšil, zůstaly jí trvalé následky v podobě špatné pohyblivosti. Z tohoto důvodu se nám téměř rok a půl nedařilo najít pro ni vyhovující domov. Až letos v říjnu se i na Wendy usmálo štěstí a adoptovala si ji slečna, která má sama sníženou pohyblivost, a na vycházkách mají stejné tempo a neomezují jedna druhou. Z Wendulky je rozmazlovaný jedináček.

Co byste rádi vzkázali lidem na závěr?

Ráda bych lidem vzkázala, aby vždy důkladně zvážili pořízení zvířecího člena rodiny. Uvědomte si, že to nejsou jen náklady spojené s koupí, ale že něco stojí i kvalitní krmení a veterinární péče. Pokud už se pro zvíře rozhodnete, pečlivě vybírejte odkud si ho berete. Nepodporujte množírny a množitele! Pejska či kočičku buď adoptujte z útulku či nějakého spolku, jako jsme my, anebo si pořiďte zvíře s průkazem původu z ověřené chovatelské stanice. A hlavně teď před Vánoci bych ráda upozornila, na jednu věc – zvíře opravdu není dárek!

Pokud jste četli poctivě, zjistili jste, že provozovat takové depozitum není vůbec jednoduché. Šance zvířatům se snaží pomáhat tam, kde jiní selhali. I přes různé strasti a otřesné zkušenosti to nevzdávají a pokračují ve svém poslání dál. Přeci jen si každý jedinec zaslouží mít svého milujícího pána, usínat v teplém pelíšku vedle misky s dobrotami. Každý úspěch se počítá. Bez pomoci rodiny, přátel, veřejnosti a jejich štědrosti by to ale nešlo. Proto se ptáme, pomůžete také? Každá korunka se hodí, a proto finanční částkou přispěje, mimo dobrovolného vstupného z jarmarku, i město a KLUB. Na jarmaku budou opět tři kasičky na dobrovolné vstupné. Naleznete je na sále v KLUBu, na městském stánku a na farské zahradě. V závěru jarmarku, po vystoupení hudební skupiny The Beatles revival, dojde k předání šeku. Kolik na něm bude letos napsáno?