Srážkový deficit se dál zvětšuje. Letošní rok zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než ten loňský. Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu přibližně 146 mm srážek, tedy asi 146 litrů vody na každý metr čtvereční.

Vysoké teploty a dlouhá období bez vydatnějších srážek vysušují půdu, zvyšuje se výpar, což se postupně projev i na zásobách podzemní vody. Právě podzemní voda si přitom zaslouží naši zvláštní pozornost jako ohrožená a nenahraditelná složka životního prostředí. Není to bezedná zásobárna, kterou můžeme v horkých dnech využívat bez omezení. Každý z nás přitom může svým přístupem ovlivnit, kolik vody v přírodě zůstane. Přesto se v horkých dnech stále najdou zahrady, kde se trávník pravidelně a vydatně zavlažuje vodou ze studny. Zatímco příroda kolem nás se s nedostatkem vody těžko vyrovnává, trávník musí přeci zůstat za každou cenu zelený. Je ale opravdu nutné, aby byl v srpnu zelený každý metr čtvereční trávníku?

Rezervoár podzemních vod není neomezený, a tak bychom možná měli změnit svůj pohled na to, co je dobře udržovaná zahrada. Hnědší trávník během sucha není zanedbaná zahrada. Je to přirozená reakce vegetace na nedostatek vody. Sytě zelený a šťavnatý trávník je naopak známkou jisté bezohlednosti. Měli bychom určit priority a vodu používat tam, kde je skutečně potřebná. A především bychom měli mít na paměti, že voda ze studny není „zdarma“ jen proto, že za ni neplatíme vodárnám. Je součástí stejného vodního systému, na kterém jsme všichni závislí. To, co dnes bezohledně odčerpáme, může zítra chybět v půdě, vegetaci, sousedních studních nebo vodních tocích. Položme si otázku, jak budeme svým dětem nebo vnoučatům při budoucím nedostatku vody vysvětlovat, že jsme všechnu odčerpali, protože jsme chtěli mít „krásný trávník“.

Současná situace může být příležitostí k zamyšlení a k odstartování smysluplného hospodaření na každém soukromém pozemku. Vůbec nejhorší je totiž se dešťové vody ihned zbavovat tím, že jí ze zpevněných povrchy necháme odtéct na ulici nebo do kanálu. Už nyní vodní zákon nařizuje zasakovat veškerou spadlou dešťovou vodu na vlastních pozemcích. Ještě lepší řešení je dešťovku akumulovat a využívat ji pak v sušších obdobích. Takovéto projekty podporuje město Mnichovo Hradiště v rámci dotačního programu částkou až 20 tisíc Kč.

 Neusilujme proto za každou cenu o dokonale zelený trávník, ale o zahradu, která dokáže s vodou dobře hospodařit. Každá ušetřená kapka se počítá. Protože v době sucha není největším projevem péče o zahradu to, že je zelená. Je to schopnost nechat vodu tam, kde ji příroda a lidé budou potřebovat i zítra.


Autor: Petr Vojtek, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ