Copak se tu asi stalo, že sekáči nestačili ten trávník dosekat? Ta vyšší tráva je záměr, nebo opomenutí? A kdy bude výška travního porostu zase všude zarovnaná? Možná jste si už i vy položili při cestách po městě některou z těchto otázek. Město v letošním roce pokračuje v trendu nastaveném v roce 2019 a opět v letních měsících nechává některé travnaté plochy neposečené. Důvodů je vícero.

Vyšší travní porost funguje v první řadě jako přírodní klimatizace. Zatímco na plochách posečených na krátko se může teplota při zemi pohybovat v létě až kolem 40 stupňů Celsia, ve vyšší trávě naměříme kolem 25 stupňů. Déle se v ní tak udrží vláha, což přispívá k příjemnějšímu klimatu v okolí. Ponechat trávu vyšší je vhodné zejména v sousedství solitérních dřevin, které nedostatek vláhy oslabuje a otevírá tak cestu škůdcům.

Mezi vyššími stébly trávy rovněž nachází v letních parnech útočiště hmyz, jehož celosvětový dramatický úbytek je jedním z velkých témat současnosti. Právě hmyz tvoří základ potravních řetězců a jeho úbytek může negativně ovlivnit celé ekosystémy.

Vyšší tráva se rovněž sama lépe brání suchu a déle si uchová svěžejší zelenou barvu na rozdíl od nakrátko posečeného porostu záhy připomínajícího strniště po senách.

Město k praxi letního (ne)sekání trávy přistoupilo na návrh komise pro životní prostředí, která se inspirovala v jiných českých i evropských městech, kde tento trend funguje již delší dobu. Jedná se o jedno z ekologických opatření, které město v posledních letech zavedlo. Z těch dalších můžeme jmenovat například obnovu historických cest v krajině, které dělí rozsáhlé lány na menší, vytvářejí biokoridory umožňující migraci organismů a působí jako opatření proti erozi zemědělské půdy, dále můžeme zmínit efektivnější nakládání s dešťovou vodou – u nových staveb bývá dešťová voda sváděna do travnatých ploch, na náměstí vznikla retenční nádrž, ze které se zalévá okolní zeleň, a cílem je nenechávat vodu odtékat pryč, ale maximálně ji přímo na místě zužitkovat.