Psal se rok 1940. Desítky mnichovohradišťských židů se dle rozkazu okupační správy rozloučily se svými domovy a se zlomkem svého majetku se vydaly z Hradiště do Mladé Boleslavi. Na tamním hradě vznikl internační tábor, kde ve stísněných podmínkách žila tisícovka židů z celého okolí. Až do ledna roku 1943, kdy ve dvou transportech zamířili do terezínského ghetta, a odtud dál do koncentračních táborů, v nichž velká většina z nich našla smrt…
Stejný osud potkal i rodinu Deutschových, otce Ludvíka (*1902), jeho matku Vilemínu (*1877) a děti Jiřího (*1928) a Františku (*1926), kteří do roku 1940 žili v Palackého ulici, v domě čp. 234. Ani jeden z nich se z Osvětimi nevrátil. Jejich jména budou nyní před domem, který býval jejich posledním skutečným domovem, připomínat Kameny zmizelých - Stolpersteine. Instalovány budou ve čtvrtek 14. srpna 2025 v 9 hodin.
Za projektem Stolpersteine - Kameny zmizelých stojí německý umělec Gunter Demnig, který nenápadné pomníčky instaluje do dlažby chodníků po celé Evropě již více než třicet let. Speciální betonové dlažební kostky s mosaznou hlavou označují místa, odkud byli židé odvlečeni nacisty. Kameny jsou nenápadné, ale nesou zásadní sdělení - hrůzy holocaustu nejsou něčím, co se odehrávalo před 80 lety v táborech kdesi v Polsku. Sestávají z tisíců a tisíců konkrétních tragédií, které prožívali konkrétní lidé na konkrétních místech. Třeba v Palackého ulici v Mnichově Hradišti. A proč jsou uloženy v chodníku? Není cílem, aby byly nápadné. Termín "Stolpersteine" označuje kameny, o které se má, v symbolické rovině, doslova zakopnout.
První impuls k instalaci pamětních kamenů v Mnichově Hradišti vzešel od Jaroslava Koloce, někdejšího místostarosty města a dlouholetého člena kulturní komise. Myšlenku v život uvedli společně pracovníci Odboru investic Městského úřadu Mnichovo Hradiště a Muzea města Mnichovo Hradiště. Právě muzejníci vybrali první rodinu, kterou budou Stolpersteiny připomínat. Na Deutschovy padla volba právě vzhledem k tomu, že se jedná o rodinu. Společná připomínka její členy alespoň symbolicky opět spojuje v místě, kde byli naposledy svobodní. "Bude-li ze strany města zájem v projektu pokračovat, máme vytipované i další rodiny a jednotlivce, které by Kameny zmizelých mohly připomínat. Například v Havlíčkově ulici," uvádí za městské muzeum Jana Dumková.
Ve čtvrtek 14. srpna dorazí Gunter Demnig do Mnichova Hradiště, kde kolem 9. hodiny instaluje čtveřici kamenů. Odtud bude pokračovat do Chlumce nad Cidlinou, Nového Města nad Metují a Brna, o den později do Žiliny. V termínu od 16. do 21. srpna instaluje více než 90 dalších kamenů na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Celkem bylo napříč 31 státy od roku 1992 instalováno 116 tisíc kamenů, v České republice můžete na Stolpersteiny narazit v bezmála stovce měst.