Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna vystoupal na mocenském i společenském „žebříku“ téměř na absolutní vrchol. V pobělohorské době dosáhl hodnosti generalissima císařské armády i titulů knížete a vévody z Frýdlantu. Koupí konfiskovaných panství značně zbohatl, ale posléze následoval pozvolný pád. V roce 1625 byl poprvé odvolán z postu vrchního vojenského velitele a Valdštejnovi nepřátelé u panovnického dvora podrývali jeho mocenské postavení. Generalissimus pozbyl milosti u císaře a krále Ferdinanda II., který jej bez jeho vědomí podruhé zbavil armádního velení a přikázal jej odstranit. Historické reálie noci z 24. na 25. února 1634 v Chebu jsou známé, ale v knize Hon na Valdštejna její autor PhDr. Jan Kilián objasňuje podíl jednotlivých mužů na násilné smrti frýdlantského vévody. 

Protagonisté patnáctého svazku edice Útrapy a hrůzy třicetileté války jsou tedy spíše Matyáš Gallas, Jan Aldringen, Ottavio Piccolomini, Baltazar Marradas, Giovanni Isolano, Walter Leslie, John Gordon, Richard Butler, Rudolf Colloredo-Wallsee, Walter Deveroux, Denis MacDonell, Robert Geraldin, Maxmilián Goltz aj., kteří se bezprostředně i na velkou vzdálenost od Pachelbelovského domu v Chebu a tamního hradu podíleli na likvidaci Valdštejna a jeho zbylých věrných – Jindřicha Niemanna, Adama Erdmana Trčky, Kristiána Ilova a Viléma Kinského. Jejich medailony doplňují stylisticky vytříbený a informativně kompaktní text. Autor prokazuje důkladnou orientaci v archivních pramenech i objektivně kritickou reflexi vůči svým předchůdcům a znalcům „valdštejnské otázky“ – Josefu Pekařovi, Josefu Janáčkovi, Josefu Kollmanovi. Přiklání se ke „kollmanovským“ závěrům bádání ohledně Valdštejnovy údajné zrady a poskytuje zajímavé informace ohledně Gallasem zničených listin, které mohly dokazovat Albrechtovu nevinu.

 Autor sčítá výši odměn vyplacených v hotovosti či poskytnutých formou konfiskovaných statků – města a městečka Frýdlant, Liberec, Opočno, Jičín, Mšeno, Nové Město nad Metují, Náchod, Krchleby, Golčův Jeníkov, Tupadly, Smidary, Skřivany, Český Dub, Dubá, Lobeč aj. – se stala sídly nových vrchností. Potomci Valdštejnových i Trčkových nepřátel zde leckde žili až do roku 1945 a v případě Opočna vedou soudní spory ohledně konfiskace jinou dějinnou nespravedlností i v současnosti. 

Publikace obsahuje (jak je u všech svazků edice obvyklé) zajímavé černobílé fotografie, doplněné o barevnou přílohu. Měla by být uložena v knihovně každého zájemce o období třicetileté války, vždyť autor i přes zdánlivou „vyčerpanost“ tématu přináší nové postřehy ohledně složitých časů následujících po bitvě na Bílé Hoře a objektivně dokazuje, že teprve tato vlna majetkových konfiskací po vraždě Albrechta z Valdštejna přinesla podstatnou změnu ve vlastnické i společenské struktuře Čech.

PhDr. Jan Kilián: Hon na Valdštejna – císařští důstojníci mezi loajalitou a pragmatismem, ISBN: 978-80-88030-96-6, 136 str. + 16 str. barevné přílohy, 1. vyd. – Bohumír Němec – VEDUTA, České Budějovice, rok 2025

Autor textu: Stanislav Vaněk