Svůj název získala Veselá snad po stařešinovi nesoucím jméno „Vesel“, i když pověsti mluví také o tom, že Veselá své jméno získala především proto, že zde byl lid veselý. Řídící učitel Josef Koťátko roku 1898 napsal do pamětního listu, který byl roku 2002 nalezen ve štítu kapličky: „Obec Veselská jméno své obdržela jednak proto, že na pěkné poloze stojí, jednak, že původní obyvatelé vesnice této byli mysli veselé.“ Pravdou je, že krčma v Malení na severním cípu Veselé měla široko daleko pověst velmi bujarého místa. Jisté je ovšem jen to, že v historických pramenech lze narazit na jména Wessele, Wesely či Wessela a že úřední název Veselá ves užívá od roku 1921.

Z veselských dějin

O vlastním založení obce nemáme žádné zprávy. Prvními doloženými majiteli Veselé byli mniši cisterciáckého kláštera Hradiště. První písemná zpráva o Veselé je až z 23. 8. 1345, kdy zadlužení mniši předali Veselou s mlýny v Haškově, Bakov, Maníkovice, Ptýrov a Ptýrovec do správy majitelům zvířetického panství Markvarticům. Nejhorší období ve své historii zažila Veselá za třicetileté války. Švédská vojska při tažení na Prahu v květnu 1643 vypálili statky a mlýny v Haškově i statky a domky ve Veselé. Ve Veselé toho mnoho nezbylo. Berní rula z roku 1656 uvádí ve Veselé jen 3 sedláky, 2 chalupníky, 1 bezzemeka, 17 opuštěných rozbouraných stavení a zarostlá pustá pole. Až do dob průmyslové revoluce byli veselští závislí na zemědělství. S železnicí, která byla do provozu dána v roce 1865 a postupnou industrializací se koncem devatenáctého století začalo rozmáhat řemeslo. Ve dvacátých letech minulého století byste ve Veselé našli kováře, koláře, cestáře, kupce, holiče, hostinské, krejčí nebo truhláře. Veselá byla do roku 1976 samostatnou obcí.

Veselá dnes

V současnosti má 224 popisných čísel a 586 obyvatel, samosprávně spadá pod Mnichovo Hradiště.

Ve Veselé působí tři spolky - SDH Veselá, SK Veselá a Veselá Vesnice. Je zde také mateřská a základní škola a v roce 2004 byl založen osadní výbor, který reprezentuje zájmy obyvatelů Veselé a je nápomocen mnichovohradišťské radnici. Zmíněné spolky organizují život ve vsi. Každý rok zde probíhá vítání svátků jara, pálení čarodějnic, konají se fotbalové, florbalové, nohejbalové a volejbalové turnaje nebo dětský den. Nově má Veselá také osvětlený vánoční strom, jehož rozsvícení zahajují zpěvem děti z místní mateřské a základní školky. Od roku 2012 spolupracuje Veselá s partnerskými vesnicemi Fontao (Španělsko) a Dobków (Polsko). Zatím jsme uspořádali 3 studijní návštěvy. Ve spolupráci s Dobkówem jsme vydali knihu Veselá kuchařka. Současně chystáme obnovu plastiky Československého lva, rozšíření naučné stezky a výstavy.

Co navštívit ve Veselé?

Občanské sdružení Veselá vesnice od roku 2012 obnovuje zapomenuté tradice, místa a příběhy Veselé. Poznat veselskou historii pomocí příběhů pamětníků můžete procházkou po naučné stezce Živá paměť veselská. Informační tabule připomínající stará veselská okna najdete především na návsi (více na www.zivapamet-vesela.cz). Při návštěvě nezapomeňte na tři místní sochy. Boží muka stojí schovaná u modrého plotu firmy Litra, svatý Florián vedle kapličky na návsi a obnovená socha svatého Nepomuka na rozcestí k Bakovu. V kapličce je také umístěna výstava o veselských spolcích. Třetí týden v červnu nezapomeňte na Veselou pouť – festival humoru, kouzel a řemesel (více na www.veselapout.cz), v únoru pak na Veselský Masopust. Mnoho dalšího o Veselé naleznete na www.veselavesnice.cz

Ondřej Lochman a Vratislav Šverma