Když jen tak odejde člověk, kterého jste znali velmi dlouho a váš vztah byl přátelský, těžko se hledají slova, která dokonale popíšou toho, kdo nás opustil. Zbývají jen útržky rozhovorů, drobné detaily, které si vybavíte při vzpomínkách – brýle na špičce nosu, když se zaujetím četl korespondenci, plnící pero, které používal výhradně k podepisování listin, smluv a důležitých dokladů, upracované ruce od práce na zahradě a kolem domu. Spolehlivost a pracovitost se u něj šťastně promísily s přísností spravedlivého šéfa, který bedlivě hlídal chod úřadu a kolektiv zaměstnanců města. Měl pro nás pochopení, byl vstřícný a ochotný pomoci, když si člověk s něčím nevěděl rady, a čišela z něj klukovská radost, když zvládnul jednání nebo dokázal vyřešit stížnost či přání občana. Opora v náročných situacích, chuť naslouchat, když si potřebujete s někým promluvit, vyslechnul vás a svůj názor nabídl, když to bylo potřeba.
Se svými zaměstnanci vyrážel každoročně na kola, aby strávili společný čas i mimo radnici a práci. Protože si svých kolegů vážil, měl je rád a na dobrých vztazích mu vždy záleželo.
Zkrátka dobrý šéf a hlavně fajn člověk …
Za to vše se sluší poděkovat – DĚKUJEME !