Jsou jména a žánry, ke kterým není třeba mnoho dodávat. A tak tedy jen telegraficky: Herec, režisér a moderátor Ondřej Sokol přijede 23. května do hradišťského divadla se svou stand up comedy Celebrity. Slibuje, že v ní nechá nahlédnout do nejpřísnějšího soukromí mnoha hvězd a hvězdiček českého show businessu. Začátek je v 19.30 hodin.

Vstupenky jsou k dostání nejen v Klubu Mnichovo Hradiště, ale též v Infocentru Mladá Boleslav.

Kdo Sokola zná, měl by se mít nejspíš na pozoru, protože si nemůže být jist, jestli si tenhle multitalentovaný muž nedělá z publika zrovna dobrý den. S rozkoší pozoruji kariéru tohoto v dobrém slova smyslu všehoschopného muže už od jeho slibných divadelních začátků v Městském divadle Mladá Boleslav, kde byl třeba Hanswurstem, goldoniovským křiklounem z temperamentního italského pobřeží, ale také elegantně ironizujícím wildeovským dandym. Hlavně se bavím nad tím, jak jeho tvůrčí rozptyl nedá spát upjatým pseudointelektuálům: Tenhle muž si v lednu střihne překlad nejnovější oceňované britské hry, v únoru vyleze na diváka z pro mnohé pokleslé televizní talk show, v březnu, jako aktuálně nyní, se stane opakovaně moderátorem nejsledovanější televizní show Tvoje tvář má známý hlas, která je ve vší komerční počestnosti šitá zatraceně profesionálně. V dubnu režíruje muzikál třeba s Ivanou Chýlkovou v titulní roli, v květnu sestoupí z pláten kin v některém z nových českých filmů a v červnu onomu anglickému scénáři, jemuž v lednu opatřil český text, vdechne divadelní život jako režisér na prestižní scéně Činoherního klubu, aby za něj byl v následujícím roce nominován na Cenu Alfréda Radoka.

Ten schizofrenní rozptyl je dle mého soudu hoden obdivu, nikoli věčného zatracení kritikou. Jakoby si všestranný Sokol dost neužil už s publikem: Průměrný divák jeho televizních show Sokolově modernistickému divadelnímu jazyku a stylu v jádru drsných britských her nerozumí. A intelektuál pohrdá pořady, v nichž se ukazuje jako moderátor, nebo dokonce herecký protagonista, ať svoji práci odvádí se sebevětší řemeslnou bravurou.

Pokud patříte k vzácně smířlivému publiku, které oceňuje profesionálně odvedenou práci, a nedělí úzkoprse žánry na vysoké a nízké, přijďte poznat v úterý 23. května jeden pól Ondřeje Sokola: ten odlehčený, srozumitelný, načichlý hravou improvizací. A pokud se Vám bude líbit, doporučuji vzápětí Sokolovy úchvatné inscenace v Činoherním klubu oceňované všemi kritiky bez ohledu na šířku jejich prsou: v první řadě McDonaghův Osiřelý západ, v němž také aktuálně převzal roli pastora po nedávno zemřelém Michalu Pavlatovi, Mametova Amerického bizona či čerstvou novinku, McDonaghovy Katy. Prkna Činoherního klubu jsou bohužel příliš široká na to, abychom i tyto nesporné plody Sokolovy umělecké práce mohli dovézt za vámi na malé hradišťské jevišťátko.