Tradice pletení orobincových výrobků v Mnichově Hradišti sahá až ke konci 17. století, kdy se zde hrabě Arnošt z Valdštejna rozhodl založit v klášter a pozvat sem z Itálie mnichy kapucínského řádu. Ti naučili řemeslu místní obyvatele, kteří nejprve pracovali pro mnichy a později se zcela osamostatnili. Kolem městečka se tehdy rozkládaly desítky rybníků a jezer s kvalitním porostem, který museli najatí dělníci vždy v předjaří sežnout a během léta dále zpracovat. Zpracování orobince nebylo nikdy jen záležitost vlastního pletení, ale zahrnovalo celou technologii přípravy materiálu. Domácí pletařky každou sobotu ráno nosily své výrobky obchodníkům, kteří měli na starosti jejich prodej. Zboží bylo oceněno podle množství a kvality a řemeslnice vždy dostala nový došek nebo dva ke zpracování. Kromě místního trhu byly výrobky rozesílány i na výstavy a veletrhy do Německa, Rakouska, i vzdálenější ciziny. V 19. století šly na odbyt zvláště do Afriky určené známé klobouky, zvané Holubovky. Do zahraničí se také vyvážely tisíce pantoflů a bačkor. Na konci 19. století byla pletařská technika obohacena o nový prvek. Obchodník Josef Oplt zavedl padesátku, tedy dlouhý copánek, splétaný ze tří stébel, který se používal ke vplétání do tašek a brašen. Svého vrcholu dosáhla výroba orobincového zboží krátce před 1. světovou válkou. Po roce 1950 začala řemeslo postupně vytlačovat průmyslová výroba. V místním podniku OPP Bakov nad Jizerou byl sice zřízen učňovský obor, který měl řemeslo oživit, ale tradice předávání zkušeností z generace na generaci byla přerušena a po rozpadu OPP v roce 1990 výroba zcela zanikla.

 

K jedním z posledních několika málo výrobcům, ovládajícím tyto pletařské techniky, patří paní Iveta Dandová z Mnichova Hradiště. Své zkušenosti předává nejen svým dvěma dcerám, ale příležitostně působí také jako lektorka v rukodělných kurzech. V roce 2007 získala za svou tvorbu ocenění Nositel tradice lidových řemesel, udělovaný Ministerstvem kultury a v roce následujícím certifikát kvality Regionální produkt Českého ráje.

zdroj: www.orobinec.cz