Státní zámek Mnichovo Hradiště

Bez pochyby nejvýznamnější památkou je státní zámek Mnichovo Hradiště, který nechal v 17. století vystavět Václav Budovec z Budova. Jako přední činitel stavovského povstání byl Václav Budovec popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621, díky čemuž se posléze mnichovohradišťský zámek dostává do rukou Albrechta z Valdštejna. Valdštejnové poté zámek vlastnili až do roku 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Nejvýznamnější událostí, které byl zámek svědkem, bylo setkání panovníků tzv. Svaté aliance v roce 1833. K diplomatickým jednáním se tehdy sešli rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Zámek se chlubí jedněmi z nejbohatších interiérů celého Česka, včetně unikátního divadla vystavěného právě k příležitosti setkání Svaté aliance. Součástí zámku je zámecký park včetně kaple svaté Anny s hrobkou vojevůdce Albrechta z Valdštejna a lapidáriem barokních soch.

www.zamek-mnichovohradiste.cz

 

Muzeum města Mnichova Hradiště

Muzeum města Mnichovo Hradiště sídlí ve 2. patře státního zámku - v ulici V Lipách.

muzeum.mnhradiste.cz

Počátky muzea sahají do roku 1894, kdy se Spolek okresního muzea v Mnichově Hradišti zabýval shromažďováním předmětů a materiálů pro pražskou národopisnou výstavu. Předměty vrácené z výstavy se staly základem sbírek mnichovohradišťského muzea. V průběhu více než 110 let byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů.

Mimo národopisných expozic zde také naleznete expozice o archeologii, lékárenství, obrazovou galerii, ornitologickou sbírku, modely Drábských světniček, Ženíškův salon a další zajímavé exponáty. V muzeu jsou přístupné i krátkodobé výstavy a akce, dílničky.

 

Kostel sv. Tří králů a kaple sv. Anny

V areálu mnichovohradišťského zámku se nachází komplex kapucínského kláštera ze 17. století, jehož součástí je klášterní kostel sv. Tří králů ze stejné doby. V letech 1723 - 1724 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple sv. Anny. Hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, se tehdy rozhodla rozšířit kostel o prostor kaple pro anenské bohoslužby. Mimo jiné i z vděčnosti, když se okolím přehnala morová epidemie, která jako by se zázrakem městu vyhnula. Sv. Anna tehdy prý nad městem držela ochranou ruku, díky čemuž je tato oblast známá i jako ostrov sv. Anny.

Barokní socha sv. Anny v parčíku před kaplí byla zhotovena v roce 1714 kosmonoským sochařem Martinem Jelínkem. Od roku 1785 je v kapli umístěna hrobka s ostatky Albrechta z Valdštejna a jeho první ženy Lukrécie. Také zde najdeme lapidárium se vzácnými plastikami, kde můžeme spatřit na 50 barokních soch z dílen Matyáše Bernarda Brauna, rodiny Jelínků, či děl Ignace Františka Platzera a jiných umělců.

 

 

Legenda o Ostrově sv. Anny

Celý příběh začíná v roce 1713. Tehdy se objevuje v Českých zemích poslední výrazná morová epidemie. Epidemie přichází roku 1713 z Uher do Rakous a Čech. O rok později také zasáhne území Moravy a v roce 1715 pomalu doznívá. V Praze podlehla epidemii čtvrtina obyvatel a v celých Čechách zemřelo kolem dvě stě tisíc obyvatel.

A jak to bylo v Mnichově Hradišti? V této době zde působil Jiří Zdeněk Fiala jako děkan kostela sv. Jakuba Většího. Ten se přimlouval ke sv. Anně, aby se městu morová epidemie vyhnula. Jeho modlitby se zdály býti úspěšné, neboť epidemie se městu opravdu vyhnula. Legenda v tomto kontextu praví, že sv. Anna držela nad městem ochranou ruku, a proto se Mnichovohradišťsko od té doby nazývá také jako ostrov sv. Anny.

Na výraz poděkování této události nechal objednat majitel mnichovohradišťského panství hrabě František Arnošt z Valdštejna u sochaře Martina Jelínka sochu sv. Anny, která se v současné době nachází před kaplí sv. Anny.

 

 

Kostel sv. Jakuba Většího

Mnichovohradišťský farní kostel stojí na místě staršího kostela, snad vystavěného již v době založení města, tedy někdy kolem poloviny 13. století. Zasvěcen je apoštolu sv. Jakubovi Většímu, patronu poutníků. Dnešní kostelní stavbu dala v letech 1726 – 1727 postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna. Okolo kostela býval po staletí městský hřbitov, ale před polovinou 19. století se zde již přestalo pohřbívat. Na konci století bylo kostelní návrší upraveno, a tak se z původního hřbitova zachovalo jen několik náhrobků padlých vojáků z prusko – rakouské války v roce 1866. V blízkosti kostela stojí budova fary z počátku 18. století. K pohodlné cestě ke kostelu sloužila zdejším duchovním dřevěná lávka přes tehdy ještě neupravený, a ne tolik zahloubený úvoz mezi kostelem a farou.

 

 

Historické budovy v centru města

Jedním ze symbolů města je budova novorenesanční radnice umístěná do bloku budov uprostřed Masarykova náměstí, jež byla postavena v 90. letech 19. století. Obdivuhodná je i pozdně secesní budova dnešní pošty, dříve záložny, kterou svými plastikami vyzdobil sochař Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku v Praze. Dále se ve městě nachází celá řada menších památkově chráněných měšťanských domů. Na náměstí stojí za shlédnutí i Mariánský sloup z počátku 18. století, který můžeme spatřit na západní straně náměstí. Památkově chráněnou neogotickou hrobku rodiny Hendrichovy a Švermovy pak naleznete nedaleko centra na městském hřbitově.

 

 

Lesopark s pískovcovými stěnami a naučnou stezkou

Zajímavou městskou lokalitou jsou pískovcové stěny ve stráni nad místním fotbalovým hřištěm. Skalní masiv se odtud táhne v délce 600 m až k řece Jizeře. Stěny dosahují výšky přes 10 m a jsou v nich vyvinuty další výrazné skalní výklenkyvčetně  poměrně rozsáhlé pískovcové jeskyně. Mezi místními se traduje, že z jeskyně kdysi vedla tajná chodba až na zámek. Jiná verze uvádí, že chodba měla vést do Kláštera Hradiště nad Jizerou do místního pivovaru. V lesoparku je v současné době budována naučná stezka s infopanely a sochami. Sochy budou celkem čtyři. Každá socha představuje postavu z báchorek a pověstí Mnichovohradišťska. U každé sochy najdete kód, prostřednictvím něhož budete moci objevit příběh, který se k soše váže. Stačí k tomu pouze chytrý mobilní telefon.