Státní zámek Mnichovo Hradiště

Bez pochyby nejvýznamnější památkou, které se ve městě nachází, je státní zámek Mnichovo Hradiště, který nechal vystavět v 17. století Václav Budovec z Budova, významný politik předbělohorských Čech. Jako přední činitel stavovského povstání byl Václav Budovec popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621, díky čemuž se posléze mnichovohradišťský zámek dostává do rukou Albrechta z Valdštejna v roce 1623. Valdštejnové budou zámek vlastnit až do roku 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů majetek zkonfiskován.

Nejvýznamnější událostí, které byl zámek svědkem, bylo setkání panovníků tzv. Svaté aliance, kdy se v roce 1833 k diplomatickým jednáním sešli rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Zámek se chlubí jedněmi z nejbohatších interiérů celého Česka, včetně unikátního divadla vystavěného právě k příležitosti setkání Svaté aliance. Součástí zámku je i zámecký park včetně kaple svaté Anny s hrobkou vojevůdce Albrechta z Valdštejna a lapidáriem barokních soch.

web: www.zamek-mnichovohradiste.cz

Muzeum města Mnichova Hradiště

Počátky muzea sahají do roku 1894, kdy se Spolek okresního muzea v Mnichově Hradišti zabýval shromažďováním předmětů a materiálů pro pražskou národopisnou výstavu. Předměty vrácené z výstavy se staly základem sbírek mnichovohradišťského muzea. V průběhu více než 110 let byly sbírky rozšiřovány až do dnešního počtu cca 20 000 exponátů. Mimo národopisných expozic zde také naleznete expozice o archeologii, lékárenství, obrazovou galerii, ornitologickou sbírku, modely Drábských světniček, Ženíškův salón a další zajímavé exponáty. Pravidelně se zde konají různé akce a výstavy.

web: muzeum.mnhradiste.cz

Kostel sv. Tří králů a kaple sv. Anny

Součástí areálu zámku Mnichovo Hradiště je i komplex kapucínského kláštera ze 17. století. Jeho součástí je klášterní kostel sv. Tří králů ze stejné doby. V letech 1723 - 1724 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple sv. Anny. Hraběnka Marie Markéta Valdštejnová, rozená Černínová z Chudenic, se tehdy rozhodla rozšířit kostel sv. Tří králů o prostor kaple pro anenské bohoslužby. Mimo jiné i z vděčnosti, když se okolím přehnala morová epidemie, která jako by zázrakem se městu vyhnula. Sv. Anna tehdy prý nad městem držela ochranou ruku, díky čemuž je tato oblast známá i jako ostrov sv. Anny.

Barokní socha sv. Anny v parčíku před kaplí byla zhotovena v roce 1714 kosmonoským sochařem Martinem Jelínkem. Od roku 1785 je v kapli umístěna hrobka s ostatky Albrechta z Valdštejna a jeho první ženy Lukrécie. Také zde najdeme lapidárium se vzácnými plastikami, kde můžeme spatřit na 50 barokních soch z dílen Matyáše Bernarda Brauna, rodiny Jelínků, či děl Ignace Františka Platzera a jiných umělců.

Kostel sv. Jakuba Většího

Mnichovohradišťský farní kostel stojí na místě staršího kostela, snad vystavěného již v době založení města, tedy někdy kolem poloviny 13. století. Zasvěcen je apoštolu sv. Jakubovi Většímu, patronu poutníků. Dnešní kostelní stavbu dala v letech 1726 – 1727 postavit hraběnka Marie Markéta z Valdštejna. Okolo kostela býval po staletí městský hřbitov, ale před polovinou 19. století se zde již přestalo pohřbívat. Na konci století bylo kostelní návrší upraveno, a tak se z původního hřbitova zachovalo jen několik náhrobků padlých vojáků z prusko – rakouské války v roce 1866. V blízkosti kostela stojí budova fary z počátku 18. století. K pohodlné cestě ke kostelu sloužila zdejším duchovním dřevěná lávka přes tehdy ještě neupravený, a ne tolik zahloubený úvoz mezi kostelem a farou.

Historické budovy v centru města

Jedním ze symbolů města je i budova novorenesanční radnice umístěná do bloku budov uprostřed Masarykova náměstí, jež byla postavena v 90. letech 19. století. Obdivuhodná je i honosná, pozdně secesní budova dnešní pošty, dříve záložny, kterou svými plastikami vyzdobil sochař Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku v Praze. Dále se ve městě nachází celá řada menších památkově chráněných měšťanských domů. Na náměstí stojí za shlédnutí i Mariánský sloup, který můžeme spatřit na západní straně náměstí a to konkrétně na travnatém cípu vedle samotného Klubu města. Mariánský sloup pochází z počátku 18. století, kdy zde ještě krátce pobýval do roku 1705 místní farář, pozdější děkan Jan Julius Ignác z Ruczka. Dílo s velkou pravděpodobností může být samozřejmě spjato i s následujícími faráři zdejšího kostela sv. Jakuba Většího, kterými byli Jan Jiří Philippi a Jiří Zeno Fiala. Právě za děkana Fialy se vyhnula městu roku 1713 na přímluvu sv. Anny morová epidemie.

Legenda o Ostrově sv. Anny

Celý příběh začíná v roce 1713. V tomto roce se objevuje v Českých zemích poslední výrazná morová epidemie. Epidemie přichází roku 1713 z Uher do Rakous a Čech. O rok později také zasáhne území Moravy a v roce 1715 pomalu doznívá. V Praze podlehlo epidemie jedna čtvrtina obyvatel a v celých Čechách zemřelo kolem dvě stě tisíc obyvatel. Po této epidemie samozřejmě následovala intervence, která spočívala ve výstavbě kanalizací.

A jak to bylo v Mnichově Hradišti? V této době zde působí místní děkan kostela sv. Jakuba Většího, kterým byl Jiří Zdeněk Fiala. Ten se přimluvil ke sv. Anně, aby se městu vyhnula již zmiňovaná morová epidemie. Přímluva nebyla určitě zbytečná, neboť epidemie se opravdu vyhnula městu. Legenda v tomto kontextu praví, že sv. Anna držela nad městem ochranou ruku, a proto se tomuto území začíná nazývat jako Ostrov sv. Anny.

Na výraz poděkování této události nechal objednat majitel mnichovohradišťského panství hrabě František Arnošt z Valdštejna u Martina Jelínka sochu sv. Anny, která se v současné době nachází před kostelem sv. Tří králů.

A kde nalezneme zmiňovaný Ostrov sv. Anny? Jeden z těchto ostrovů se nachází na Seychelách. Jedná se doslova o ostrůvek, který leží na východ od ostrova Mahé. Tento ostrov je nedotčen žádnou civilizací a nachází se zde bohatá vegetace, rovněž je součástí národního parku, člověk se zde může cítit doslova jako v ráji.

Sv. Anna v Mnichově Hradišti patří do Českého ráje, přičemž místní občané nadále věří v zázraky této významné náboženské bytosti a zejména tomu, že nad městem nadále drží ochranou ruku.

Přírodní zajímavost - lesopark s pískovcovými stěnami a jeskyní

Zajímavou lokalitou jsou pískovcové stěny pod gymnáziem v Mnichově Hradišti. Objevují se ve stráni nad místním fotbalovým hřištěm a pokračují odtud nepřerušovaně v délce asi 600 m od SV k JZ a postupně se stáčejí až k západu (téměř až k provozovně Kofoly v západní části města). Stěny dosahují výšky přes 10 m a jsou v nich vyvinuty další výrazné skalní výklenky. V jednom místě v SV části skalních stěn objevíme vstup do poměrně rozsáhlé pískovcové jeskyně, jenž se nachází nad levým břehem říčky Nedbalky (ve stráni nad fotbalovým hřištěm v Mnichově Hradišti). Několika skalními sloupy (v přední části jeskyně jde o sloupy betonové) je rozčleněna do menších prostor. Hlavní prostora má délku přibližně 30 m, šířku přes 20 m a dosahuje výšky cca 3 m. Do jeskyně vede jeden hlavní a několik postranních vchodů. S největší pravděpodobností se jedná o uměle rozšířenou pseudokrasovou jeskyni, která původně vznikla ve zdejších pískovcích možná někdy ve starších čtvrtohorách. Zřejmé je, že tady probíhala těžba kamene, čímž byla prostora zvětšena. Dnes jeskyně svojí podobou připomíná jeskyni Pekelné doly na Českolipsku, známou jako ,,peklo“ z pohádky S čerty nejsou žerty. Podle dostupných informací byla jeskyně v roce 1906 otevřena pro veřejnost. Kámen z ní byl prý použit k podezdění vadných míst v jeskyni a před jeskyní byla zřízena terasa. Vchod byl tehdy opatřen železnými dveřmi a k jeskyni byla vybudována nová cesta. Místo leželo ve významném lesoparku, jehož součástí byla i rozhledna. Ta se však do dnešní doby nezachovala. V současnosti je zmiňovaný lesopark obnovován. Projdeme se zde po nově vysypaných cestách s mnohými lavičkami. Mezi místními se traduje, že z jeskyně kdysi vedla tajná chodba až na zámek. Jiná verze uvádí, že chodba měla vést do Kláštera Hradiště nad Jizerou do místního pivovaru. (autor textu: RNDr. Dominik Rubáš)