Žoviální přístup k divákovi, líčení horolezeckých dobrodružství z nejvyšších hor světa ve formě srozumitelné i naprostému laikovi. To je to, čím na besedách sbírá body Radek Jaroš, jeden z nejúspěšnějších světových horolezců, teprve patnáctý obyvatel planety Země, kterému se podařilo pokořit všechny osmitisícovky. Požární hlídky snad prominou, že pro jednou byla v pondělí 22. února z úcty k publiku překročena doporučovaná bezpečnostní kapacita sálu a diváci ve stopadesátimístném kině překročili jeho dosavadní rekord, když se jich na čtyři desítky vtěsnalo, prosíc uvaděčku, i do postranních přístupových uliček. A také po bok pódia.

„Trvalé osídlení je na Zemi v místech do 4 500 m nad mořem, výše to není možné,“ říká publiku rodák z Nového Města na Moravě, jehož koníčkem i živobytím je už po tři desítky let stoupat v pár dnech do výšky takřka dvojnásobné. Pokora se v jeho vyprávění a zcela jistě i v přístupu k horolezectví střídá se zdravým cynismem. Mezi promítanými fotografiemi z expedic publiku jen tak mezi řečí servíruje i snímek umrzlého kolegy z jiné expedice, kterého při stoupání pouhých 50 metrů pod jedním z vrcholů minuli a jenž zkrátka neměl potřebnou dávku štěstí, kondice a rozumu. Hrůzný výjev v blesku střídá svébytný humor: „Kamarádky nás poprosily, abychom vynesli jejich tanga na osmitisícovku. Tak jsme jim jejich přání rádi splnili.“

Nejčastěji skloňované jméno patří Jarošovu patrně nejoblíbenějšímu parťákovi, Mladoboleslaváku Petru Maškovi. S ním také na pákistánském Nanga Parbatu, přezdívaném Hora Zabiják, zažil velkou lavinu, která oba minula poměrně těsně. „Naštěstí nás zasáhla jen tlaková vlna,“ říká Jaroš.

Ač jde ve velehorách permanentně o život, vážněji, zdá se, hazarduje Jaroš se zdravím v nižších nadmořských výškách při sportovních disciplínách, jimiž si jako čerstvý padesátník udržuje kondici: „Na snowboardu jsem si utrhl rameno. To si užilo také na divoké vodě, kde jsem si ho pro změnu vykloubil. V den mých narozenin. Jízda s profíky na bobech mi přivodila měsíční pracovní neschopnost. Kluci po jízdě svěže vyskočili z bobu, který se celou dobu šíleně klepal, pro mě, omláceného, musel dorazit vrtulník,“ šokuje Radek Jaroš.

Dvouhodinová beseda v nabitém hradišťském kině byla zakončena autogramiádou.