Přírodní památka Velký Radechov byla zřízena Nařízením Okresního úřadu v Mladé Boleslavi č.j. 103/99 ze dne 21.4.1999.

Výměra: 21,99 ha

Důvodem ochrany je zachování lesního společenstva relativně přirozeného složení, zachování rázu krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami, zejména ekosystému borové doubravy na štěrkopískové terase Jizery s fragmentem květnaté bučiny na vystouplé čedičové kupě. Toto společenstvo vytváří vhodné podmínky pro růst a vývoj rostlin a živočichů charakteristických pro toto stanoviště. Vzhledem k přírodním hodnotám je genovou zásobárnou cenných rostlinných a živočišných druhů.

Chráněné území leží v rozsáhlém komplexu převážně borových monokultur. Květnatá bučina je zhruba 195 let stará, založená pravděpodobně z místního materiálu.

Celý prostor byl do počátku devadesátých let vojenským újezdem. Předtím byl Radechov využíván jako honitba, k tomuto účelu byl postaven u hraniční cesty lovecký zámeček. Čedičové výchozy byly v minulosti předmětem zájmu těžby kamene pro místní potřebu.

Přírodní památka leží na Bělské tabuli v povodí Bělé. Tato členitá pahorkatina je složená ze středoturonských vápnitých a slínitých pískovců s ojedinělými proniky třetihorních vulkanitů. Tvoří homogenní erozně denudační reliéf s rozsáhlými pliocénními a staropleistocénními strukturně denudačními plošinami, které se sklánějí plynule od severozápadu k jihovýchodu. Jsou rozčleněny řídkou sítí neckovitých údolí sledujících převážně sudetský směr. Významným bodem této pahorkatiny je Velký Radechov (392,2 m nad mořem), drobný kuželovitý neovulkanický suk na vypreparované nefelinitové žíle, s rozsáhlým úpatním podstavcem na svrchnoturonských slínovcích.

Střední Pojizeří patří do oblasti mezofytika, jehož květena jednotvárnější, vegetační stupeň je suprakolinní, území je relativně srážkově nadbytkové.

Na území jsou původní borové doubravy, na což v prostoru Radechova ukazuje výskyt borůvky, hasivky orličí, osiky. V místech vulkanitů jsou borové doubravy nahrazovány květnatými bučinami, o čemž svědčí výskyt buku lesního, strdivky nící a jednokvěté, bažanky vytrvalé, lýkovce jedovatého.

V oblasti samotného čedičového kužele se nacházejí různé vývojové stupně nitrofilních společenstev s výskytem kopřivy dvoudomé, užanky lékařské, opletníku plotního, svlačce rolního. Na obnaženém čediči lze nalézt huseníček rolní, strmobýl lysý, pomněnku rolní.

Při botanické inventarizaci bylo nalezeno 82 druhů rostlin (např. řebříček obecný, tomka vonná, huseníček rolní, huseník "strmobýl" lysý, papratka samičí, bříza převislá, třtina rákosní a křovištní, opletník polní, ostřice zaječí, třeslicovitá, srstnatá, bledavá, kulkonosná, řídkoklasá, lesní a ostřice Carex pairae F.W. Schultz, habr obecný, rožec obecný, vrbka úzkolistá, pcháč oset a obecný, čičorka pestrá, užanka lékařská, lýkovec jedovatý, metlice trsnatá, kapraď osténkatá a samec, přeslička rolní a lesní, kostřava lesní a červená, kakost smrdutý, doubravník sličný, jestřábník zední, třezalka tečkovaná, kapustka obecná, sítina rozkladitá, lnice květel, štírovník růžkatý, vrbina penízková, pstroček dvoulistý, strdivka nící a jednokvětá, bažanka vytrvalá, mateřka trojžilná, pomněnka rolní a volnokvětá, šťavel kyselý, rdesno peprník, bedrník obecný, lipnice roční, hajní a obecná, mochna vzpřímená a plazivá, hasivka orličí, krtičník hlíznatý, starček lepkavý, jeřáb ptačí, ptačinec žabinec a mokřadní, pryšec chvojka, borůvka černá, violka lesní).

Při zoologické inventarizaci bylo zjištěno 8 druhů střevlíkovitých brouků, ale lokalita je z entomologického hlediska vyšší a nachází se na ní i mnoho dalších druhů.

Bylo zjištěno 7 druhů pavouků, poměrně nízký druhový počet arachnocenóz je pro kyselé bučiny typický.

Orientační průzkum motýlů prokázal 21 druhů (otakárek fenyklový, soumračník jitrocelový, babočka kopřivová, babočka paví oko, babočka osiková, babočka síťkovaná, bělásek řeřichový, okáč bojínkový, okáč pýrový, a další).

Z obojživelníků byl zjištěn čolek horský a obecný, skokan štíhlý a hnědý, z plazů ještěrka obecná a slepýš křehký, ze savců rejsek obecný, norník rudý, myšice lesní, prase divoké, srnec.

Bylo zjištěno 24 druhů ptáků s jedním silně ohroženým holubem doupňákem. O tom, že v porostu je dostatek menších dutin svědčí poměrně hojný výskyt dutinových hnízdivců z řad pěvců, o bohatém podrostu svědčí dominace budníčků a pěnkavy obecné.

Při ornitologickém průzkumu v roce 2000 bylo zjištěno 20 druhů pěvců (brhlík lesní, budníček lesní, menší a větší, červenka obecná, drozd brávník a zpěvný, králíček obecný a ohnivý, lejsek bělokrký, pěnice slavíková, sojka obecná, sýkora koňadra a modřinka, šoupálek krátkoprstý), a dále 6 druhů nepěvců (datel černý, holub doupňák a hřivnáč, kukačka obecná, strakapoud velký, žluna šedá). Nejběžnějším druhem je brhlík lesní a velmi potěšující je soustředění třech našich nejznámějších budníčků na tak malém prostoru.

Na území přírodní památky Velký Radechov je uplatňováno přírodě blízké hospodaření s využitím výběrného skupinového hospodaření, přirozenou obnovou kotlíkovým způsobem, se zachováním starých doupných stromů.