Přírodní památka Vrch Káčov byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ze dne 23.7.1953, č. DII–3–155.1–22/3-53.
Výměra: 1,8577 ha
Důvodem ochrany je zachování denudací vypreparované čedičové žíly (olivnický leucitit resp. Leucititický porfyr), vypreparované odnosnou činností a částečně odlámáním do tvaru strmého skalního útvaru, s kontaktním metomorfním dvorem a přilehlým lesím pozemkem.
Vrcholové partie Káčova jsou porostlé sukcesním lesním porostem zakrývající denudací vypreparovanou čedičovou žílu a kontaktní metmorfní dvůr, v těsné blízkosti žíly zbytky lomové těžební činnosti s částečným strukturním odhalením geologického složení a tektonické situace daného území. Lokalita je přirozeným refugiem určitých zoospolečenstev se zvláštním aspektem na avifaunu.
Zvláště chráněné území je tvořeno svrchnoturonskými až koniackými vápnitými jílovci s vložkami kaolinických a vápnitých pískovců s proniky olivinického nefelinitu a komínové brekcie, v Mnichovohradišťské kotlině, která se rozprostírá ve střední a západní části Turnovské pahorkatiny.
Vzhledem k značné svažitosti území lze zde rozeznat obecně pouze jílovité půdy je s nestejnoměrným obsahem písčité a vápnité složky.
Oblast patří do mezofytika, s vegetačním stupněm suprakolinním, území relativně srážkově nadbytkové.
Při botanické inventarizaci bylo zjištěno 60 druhů vyšších rostlin (např. řepík lékařský, kerblík lesní, písečnice douškolistá, pelyněk ladní a černobýl, sleziník severní, zvonek okrouhlolistý a kopřivolistý, krabilice mámivá, vrbka úzkolistá, pcháč oset, klinopád obecný, srha žříznačka, hadinec obecný, jahodník chlumní, kakost smradlavý, jestřábník lesní, Lachenalův a savojský, třezalka tečkovaná, jitrocel prostřední, lipnice smáčknutá a černohlávek obecný, krtičník hlíznatý, rozchodník prudký, pryšec chvojka, tořice japonská, rozrazil rezekvítek, violka srstnatá a lesní, včetně druhu uvedeného v Červeném seznamu jako jilm ladní).
Při zoologických průzkumech bylo prokázáno:
- 17 druhů brouků, včetně druhů vzácných a ohroženého druhu Carabus ullrichi ullrichi
- 29 druhů motýlů - babočka bílé "c", babočka paví oko, bělásek ovocný, nesytka sršňová, okáč luční a ovsový, píďalka podzimní
Při ornitologickém průzkumu v roce 2000 bylo zjištěno 17 druhů pěvců (brhlík lesní, budníček menší, lejsek šedý, pěnice černohlavá, pokřovní a slavíková, pěnkava obecná, sedmihlásek hajní, strnad obecný, sýkora koňadra a modřinka, šoupálek krátkoprstý, špaček obecný, zvonek zelený), a 2 druhy nepěvců (káně lesní a strakapoud velký). Zcela výjimečně zde hnízdí ještě starým způsobem (ve skalní stěně) rehek domácí.
Management tohoto zvláště chráněného území, nesleduje pouze pasivní ochranu abiotické části, ale kompexně zahrnuje péči o dané území jako celku se všemi přírodními složkami. Byly vykáceny nevhodné náletové dřeviny (akáty z okolí vrcholové partie) a zajištěny průhledy do a ze širokého okolí ke zviditelnění této dominanty mnichovohradišťska.
