Kontakt

Zakladatelem kapucínského kláštera je hrabě Arnošt Josef z Valdštejna, který se stal majitelem mnichovohradišťského panství v roce 1675. V roce 1687 bylo na řádové kapitule rozhodnuto o zřízení zdejšího dvanáctičlenného konventu. Bylo vybráno místo severně od zámecké zahrady, na okraji města. Vedením stavby byl pověřen P. Jiří z Mnichova. Výstavba kostela sv.Tří králů probíhala v letech 1690-93, přilehlá budova konventu vznikala v letech 1694-6. Po dokončení byl vytvořen komplex typické kapucínské architektury, vyznačující se jednoduchostí, strohostí a nezdobností, tak jak to předepisovaly řádové regule. V dalších letech bylo vybavení kostela i kláštera postupně doplňováno. Byly pořízeny 3 oltáře a oltářní obrazy od pražského malíře Jana Kryštofa Lišky (hlavní oltář je zasvěcen sv. Třem králům, boční oltáře sv. Antonínovi a sv. Františkovi). Obrazy na stěnách namaloval litoměřický malíř František Světecký (ukřižovaný s P.Marií a sv.František se sv.Klárou). V roce 1699 byl klášter i kostel vysvěcen biskupem Bohumírem Kapounem, svobodným pánem na Svojkově.

V letech 1723-24 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Anny.

V době josefínských reforem v roce 1785 byl kapucínský klášter zrušen, ale mnichům bylo dovoleno zde dožít. V roce 1811 po smrti posledního kapucína bylo zařízení kláštera rozprodáno v dražbě, zahrada připojena k zámeckému parku a v budovách, které získala vrchnost, zřízeny byty pro panské úředníky. V letech 1919-20 byla podle projektu místního stavitele Dámce provedena adaptace klášterních budov.

V současné době je v kostele a kapli instalováno lapidárium barokních soch. Pod podlahou se nachází hrobka s ostatky kapucínských mnichů i některých členů rodu Valdštejnů, není však veřejnosti přístupná. Klášterní objekt využívá FOKUS - sdružení pro péči o duševně nemocné.